Hurt Locker, ženská za kulometem

Klasické klišé. Rozpálené ulice Bagdádu, tikající Arabové v turbanech a žhnoucí slunce nad obzorem. Ostatně, co v žánru podrobeném realitě očekávat. Na iráckou misi přilétá voják z povolání, konkrétně pyrotechnik, seržant James. Jak to u profesionálních adeptů na prskavky bývá, šťourání se v bombách denním chlebem jeho jest. Nic moc práce pro neurotiky, avšak pro seržanta Jamese představuje jistou formu adrenalinového sportu. Dny pomalu plynou, jedna odjištěna nálož, druhá, třetí a konec mise na obzoru..

V první řadě je třeba vypovědět, že Hurt Locker nemá vyloženě pevnou dramatickou kostru. Je vyprávěn spíše epizodicky. Co bomba, to epizodka. A v tom se právě ukrývá jedna z nejvýznačnějších deviz snímku. Hurt Locker je nekonečně napínavá záležitost. Během každého z bombových dýchánků se vám bude zatajovat dech. Paranoia zafunguje a každý Arab převádějící kozu přes cestu bude představovat potenciální roznětku. Tohle se Bigelow povedlo na jedničku.

Kde bývalá Cameronova konkubína  boduje znovu na plné čáře je výběr herců. Respektive výběr hlavního protagonisty. Jeremy Renner je v roli seržanta Jamese excelentní. Věrohodný, civilní, charismatický. Tady by se měla Akademie chytit za koule, zajímavější výkon jsem v tomto roce neviděl. Snad jen Hans Landa, to je ale zase úplně jiný pes a Tarantinova jiná ves.

Co je mi také velmi sympatické, Bigelow nesoudí, nevnucuje nám stoenovské politické názory. Nesnaží se odhalit jádro irácké krize ani explicitně poukazovat na zbytečnost a hrůznost války. Po pár explozivních epizodkách vše vypadá tak nějak povrchně a prázdně, člověk už od filmu nic neočekává. A máloco potěší víc, než ocásek katapultujíc podívanou do hvězdných výšin. Závěrečná katarze je totiž natolik skvělým, nevtíravým a z hlediska válečné tématiky neotřelým dovětkem, až běda.

Soudobější výpověď o vojáku profesionálovi si snad ani nelze představit. Válka je špatná, ale pro tyhle kluky droga. Tváří v tvář válečnému běsnění, každodennímu souboji se smrtí ztrácí radosti a strasti běžného života význam. Ve válce žijí a něco znamenají. Jo těžkej chleba maj.

A pak že ženská patří za plotnu. Kathryn tedy rozhodně ne a já jí budu držet 7.března palce... snad Plešoun spočine ve správných rukou.... v těch s gelovými nehtíky.



Doporučuje 5/5 Koblihožroutů